Jedním z možných problémů, který může bobr evropský (Castor fiber) způsobit na rybnících, je nežádoucí zvyšování hladiny vody. Pro bobry je zvyšování hladiny vody přirozeným pudovým chováním a snaží se o to všude, kde jsou k tomu podmínky. Zúžená místa na odtoku z nádrží, jako jsou stavidla, „požeráky“ nebo bezpečnostní přepady, k tomu poskytují výborné podmínky. Bohužel, voda pak může nejen zaplavit přilehlé pozemky, komunikace a někdy i domy nebo hospodářské a průmyslové objekty, ale může narušit i hráz nádrže.

 

V konkrétním případě, který naše firma řeší, se bobři snaží zamezit odtoku vody z nádrže v areálu vodního zdroje města Rožnov pod Radhoštěm, v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Nádrž a přilehlé pozemky jsou v majetku organizace Vodovody a kanalizace Vsetín a již více než rok museli pracovníci této organizace opakovaně čistit přepad nádrže, aby voda nezaplavila rozsáhlé území zdroje pitné vodu a neznehodnotila jej. Bobr je ovšem mimořádně „pilný“ a „vytrvalý“ živočich a ani opakované čištění přepadu, kde se bobři snaží stavět hráz, nevedlo k trvalému výsledku.

 

Na tento zdánlivě neřešitelný konflikt zvířete a člověka nalezl začátkem devadesátých let dvacátého století řešení americký biolog Skip Lisle. Jeho patent je dnes běžně používaný v USA i Kanadě, kde je známý jako tzv. „beaver deceiver“^TM [bívr disívr] (http://www.beaverdeceivers.com/, http://en.wikipedia.org/wiki/Flow_device). Zjednodušeně bychom mohli tento název přeložit jako „klamač bobrů“. Toto zařízení vychází ze znalosti přirozeného chování bobrů. Ti se totiž, vedeni přirozeným pudem, snaží přehradit každé úzké místo, kudy odtéká voda z nádrže. Velmi citlivě vnímají proudění vody a zúžená místa, kde voda proudí rychleji, se snaží větvemi, vodními rostlinami a blátem přehradit. Principem zařízení je široké oplocení zúženého místa s proudící vodou tak, aby se k němu bobři nemohli dostat a proudění v nich nevyvolávalo typické chování – stavbu hráze. Nezbytné tedy je, aby oplocení bylo umístěno dostatečně daleko od přepadu a na tak hluboké části nádrže, aby zvířata nevnímala proudění vody. Pokud oplocení není umístěno správně, může naopak bobrům posloužit jako velmi vhodná opora pro hráz a výsledek je zcela kontraproduktivní. Zároveň je nutné zamezit proniknutí zvířat dovnitř oploceného prostoru, tedy k vlastnímu přepadu. Tam by se bobři mohli buď podhrabat, nebo naopak přelézt oplocení při vysoké sněhové pokrývce. Všechny výše uvedené skutečnosti musí být při stavbě „deceiveru“ uváženy a každé zařízení je vlastně originálem, postaveným „na míru“ na danou lokalitu.   

 

Díky podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy, bude na uvedené lokalitě v Rožnově pod Radhoštěm vybudován první „beaver deceiver“^TM v České republice. Po přesném změření rozměrů přepadu a hloubky nádrže v jeho okolí začátkem října proběhly konzultace s americkým autorem patentu ohledně návrhu tvaru zařízení a použitého materiálu a začátkem listopadu bylo toto opatření realizováno. Věříme, že dílo bude dobře fungovat a získané zkušenosti využijeme také na dalších lokalitách, kde bobři „zlobí“ majitele vodních nádrží.

 

Na závěr je nutné poznamenat, že toto zařízení zvířata nijak neomezí ani nepoškodí, bobři zde budou dál spokojeně žít, jen hladina vody zůstane na úrovni, která nebude nikomu škodit. Toto řešení je kompromisem, který by měl „otupit“ hrany často vyostřeného konfliktu mezi člověkem a chráněným živočišným druhem, jehož vynalézavost a pracovitost nás sice někdy dohání k šílenství, ale na druhou stranu často musíme tyto schopnosti obdivovat. Jde tedy o specifickou formu současné ochrany živočicha i zájmů člověka.