Aktuality
Mapování a sčítání bobra evropského (Castor fiber) ve Zlínském kraji
Kdy?
14.01.2012 - 25.03.2012
Kde?
Řeka Morava a vybrané přítoky ve Zlínském kraji
Původní populace bobra evropského (Castor fiber) byla v povodí Moravy vyhubena začátkem 18. století. Poslední věrohodný záznam o ulovení bobra na řece Moravě pochází z roku 1730 z okolí Olomouce.
Současná populace bobra v povodí Moravy má dva zdroje. První bobři začali na jižní Moravu migrovat na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století z Rakouska, kam byli v sedmdesátých letech vysazeni. Druhým zdrojem bylo vysazení bobra v Litovelském Pomoraví v letech 1991, 92 a 96. V současné době jsou bobři na toku Moravy rozšíření prakticky souvisle od Hanušovic až po ústí Moravy do Dunaje a šíří se proti proudu řady přítoků.
Cílem mapování ve Zlínském kraji bylo zjistit aktuální početnost bobrů v kraji a označit lokality, kde jsou nebo hrozí konfliktní situace (narušení vodohospodářských staveb, významné kácení dřevin v hospodářských lesních porostech, zaplavení lesních a hospodářských ploch a podobně.
Jak zmapovat výskyt bobra, zjistit jeho početnost a nalézt konfliktní místa?
Abychom vše zmapovali, spočítali a označili správně, musíme splnit několik základních podmínek:
- musíme si všímat pouze čerstvých pobytových stop (zima 2011/2012) výskytu bobra,
- provádět sčítání v měsících leden - březen,
- potřebujeme pokud možno nezasněžený nebo málo zasněžený a nezaplavený terén,
- správnou koordinaci pohybu mapovatelů v terénu, abychom nikde nesčítali dvakrát a naopak nic nevynechali,
- ideální pro práci v terénu jsou dvojice se znalostí pobytových stop bobra (viz obrázky v galerii níže),
- základní znalost biologie bobra a schopnost determinovat dřeviny i v zimním období (alespoň do rodu),
- GPS přístroj (běžný turistický zcela stačí),
- protokoly, mapy pro orientaci v terénu, klíč k zimnímu určování dřevin, měřítko v rozsahu do 50 cm,
- dobré vybavení do terénu, otužilost a vytrvalost pro zimní práci v terénu,
- chuť do práce a zkušenost s pohybem v zimním terénu v polích, lesích i mokřadech,
- k bodům s aktuálním výskytem bobra v protokolech označit místa, kde aktivita bobra vede ke konfliktu (významné škody na porostech, narušené vodohospodářské stavby, významná zaplavením pozemků).
Kde všude jsme mapovali a sčítali
Jádro populace bobra evropského na území Zlínského kraje není dnes vázané jen na nivu řeky Moravy a její přítoky. Bobři jsou na Vsetínské Bečvě, na horní Kyjovce a pravděpodobně bychom je našli i na dalších tocích. Nicméně, v současné době jsou tyto výskyty zatím spíše ojedinělé, na rozdíl od souvislé populace podél Moravy a jejích hlavních přítoků (Dřevnice, Olšava). Proto bylo pro rok 2012 pro mapování a sčítání vybráno území, vyznačené v následujících mapách:
Shrnutí výsledků
Celkem jsme během mapování prošli více než 450 km břehových linií podél vodních toků, slepých říčních ramen, nádrží, jezer po těžbě štěrkopísku, melioračních svodnic a dalších typů vod. Na mapovaném území bylo zjištěno celkem 53 teritorií (rodin) bobra evropského. To odpovídá, při udávaném průměrném počtu 5,5 zvířat v jednom teritoriu, na celkovou poičetnost asi 300 jedinců v celém území. Převážná většina teritorií je v nivě řeky Moravy, zejména na stojatých vodách umělého původu (slepá ramena a jezera po těžbě štěrkopísku). Vlastní řeka Morava slouží jako migrační cesta, ale vzhledem k silné regulaci je na ní trvalé osídlení bobry spíše okrajové, na řeku přesahují především teritoria z okolních stojatých vod. Směrem od nivy Moravy hustota osídlaní klesá. Největší zjištěné konflikty spočívají v narušování vodních děl (rybník v Březolupech) a zvyšování hladiny vody na drobných tocích hrázemi (Březolupy, Otrokovice). Místy bobři ve větší míře kácí v mladých hospodářských lesních porostech (Lesní Bečva kolem Chropyně) nebo zahradách a sadech (např. Spytihněv). Skutečně problémových je však méně než 10% z nalezených bobřích rodin a problémy stále lze řešit lokálně a nikoliv plošným (systémovým) opatřením - např. regulací početnosti.
Dokumentační fotografie bobra evropského a pobytových známek (stop), které slouží při mapování výskytu.